Libuše SudováMilé paní učitelky, páni kolegové,
tyto listy nejsou souborem, který většinou znáte, není určen pouze k vybarvování. Mé omalovánky jsou pracovními listy s velkým přesahem do českého jazyka, rozvoje fantazie, slovní zásoby, vyjadřování i čtenářské gramotnosti. Každý obrázek je vždy výchozím bodem pro přemýšlení, rozhovor, formulaci vět, vyprávění i vlastní psaní. Dítě se nedívá jen na to, co je na obrázku, ale učí se domýšlet, co se stalo předtím, co se děje právě teď a co může následovat potom. Právě v tom jsem chtěla být originální. Kouzlo tohoto materiálu není jen omalovánka, ale otevřený prostor pro naše učitelské nápady.
15 pracovních listů
Didakticky bych doporučila pracovat s listy ve třech krocích. Nejprve nechat děti obrázek tiše pozorovat a vybarvovat. Pak zařadit řízený rozhovor, v němž děti popisují, co vidí, co je napadá a jak obrázku rozumí. A teprve poté přejít k mluvenému nebo psanému výstupu. Díky tomu se děti neopírají o hotovou odpověď, ale o vlastní fantazii a jazyk.
Do českého jazyka se k tomu hodí několik typů aktivit. Při rozvoji mluveného projevu může učitel vést komunitní kruh nad obrázkem: Co asi čarodějnice cítí? Čeho se bojí? Co si přeje? Co by řekla vlkovi, netopýrovi nebo sově? Děti se učí odpovídat celou větou a obhajovat svůj nápad. U popisu obrázku lze vést děti k přesným pojmenováním, k přídavným jménům a k rozšiřování vět. Místo „Je tam čarodějnice“ mohou říkat „Unavená čarodějnice spí v kamenné jeskyni pod noční oblohou.“ Takový posun je didakticky velmi cenný.
Výborně se nabízí i přímá řeč. U listu s otázkou „Co říká jedna čarodějnice té druhé?“ mohou děti vymýšlet rozhovor a zapisovat ho jako krátký dialog. U jiných listů může dítě dopsat jen jednu větu do bubliny, starší děti celý rozhovor. Tím se přirozeně procvičuje věta, uvozovací věta i orientace v přímé řeči.
Silný přesah je i do tvůrčího psaní. Každý obrázek může být začátkem pohádky nebo strašidelného, ale dětem přiměřeného příběhu. Děti mohou psát podle osnovy: Kdo je na obrázku? Kde je? Co se stalo? Jaký problém musí vyřešit? Jak to dopadne? Z jednotlivých listů pak může vzniknout celá třídní kniha čarodějnických příběhů. Zvlášť pěkně fungují otázky navázané na zvířata a tajemství, protože automaticky vybízejí k ději. To je krásně vidět u zadání s netopýrem, sovou, havranem, vlkem i snem čarodějnice.
Jedna stránka má navíc hezký osobnostní přesah: „Napiš, jaké jsou mé dobré vlastnosti, o kterých málo lidí ví….“ To je skvělé pro sebepoznání, bezpečné sdílení a budování třídního klimatu. Děti si tu netrénují jen psaní, ale i práci se sebepojetím a slovní zásobou k vlastnostem.
Prakticky bych materiál využila takto: v 1. třídě hlavně ústně, jednou větou, doplněnou kresbou. Ve 2. třídě už krátké odpovědi do řádků a jednoduché dialogy. Ve 3. a 4. třídě bych z toho bez váhání udělala samostatné tvůrčí psaní, pohádku, popis postavy, vyprávění podle obrázku nebo skupinovou práci, kdy každá skupina zpracuje jiný list a pak ho představí ostatním.
Ráda bych Vám poděkovala za Váš zájem a chtěla bych vyjádřit, že díky Vaší finanční podpoře mohu i nadále udržovat chod svého výukového webu www.primauca.cz a zvládnout financovat náklady s ním spojené.
Děkuji
Libuška Sudová - prima úča
