Sopka emocí pomáhá dětem vyjádřit, jak se právě cítí, všímat si narůstajícího napětí a hledat, co jim pomáhá. Stejně jako se v sopce hromadí láva, může i v nás postupně sílit rozčilení. Sopku vytiskněte, sestavte a umístěte na místo dostupné dětem. Na uhlíkové jmenovky doplňte jména nebo značky dětí. Pro opakované používání můžete materiál zalaminovat a jmenovky připevňovat pomocí suchého zipu, případně magnetů, pokud bude sopka na magnetické tabuli. Společně si prohlédněte jednotlivá patra a vysvětlete jejich význam: zelená představuje klid a uvolnění, žlutá narůstající napětí, podráždění nebo neklid a červená silný vztek, při kterém potřebujeme podporu či prostor ke zklidnění. Dětem můžete říct: „Někdy je naše sopka klidná a jindy v ní láva stoupá. Budeme společně poznávat, co se v nás děje a co nám může pomoci.“ Nabídněte dětem možnost položit svůj uhlík do patra, které nejlépe odpovídá jejich aktuálnímu prožívání, a během dne jej podle potřeby přesouvat. Krátké zastavení můžete zařadit například při ranním kruhu, po náročné činnosti nebo po návratu z venku. Sdílení je dobrovolné a dítě nemusí svůj výběr vysvětlovat před ostatními; může patro ukázat pouze učiteli. Při povídání se můžete ptát: „Jak poznáš, že tvoje láva začíná stoupat? Co cítíš v těle? Co ti pomáhá, když jsi ve žlutém patře? Potřebuješ klid, prostor, nebo někoho vedle sebe?“ Společně vyzkoušejte různé možnosti zklidnění, například říct si o pomoc, odejít s domluvou na klidnější místo, pomalu vydechnout, protáhnout se, napít se nebo zmáčknout měkký míček. Každému může pomáhat něco jiného. Při silném rozrušení nejprve zajistěte bezpečí a nabídněte klidnou přítomnost dospělého; povídání o situaci nechte na dobu, kdy je dítě připravené, a umístění jmenovky v takové chvíli nevyžadujte. Připomínejte dětem, že všechny emoce mají své místo. I vztek je v pořádku, nastavujeme však hranice chování: „Můžeš se zlobit. Nenechám tě ale ubližovat sobě ani ostatním.“ Sopka znázorňuje především sílu rozčilení a napětí, proto se do ní nemusí vejít všechny pocity — dítě může být například smutné a zároveň klidné. Materiál neslouží jako tabulka chování ani jako soutěž o to, kdo zůstane v zeleném patře. Jmenovky nepřesouvejte za trest a děti podle barev nehodnoťte. Oceňujte, když si dítě všimne svých pocitů, požádá o pomoc nebo najde bezpečný způsob, jak je vyjádřit.