Tereza MusilováŽáci se prostřednictvím párového čtení a vzájemného učení seznámí s nejen českými, ale také keltskými a slovanskými zvyky a tradicemi, které naši předci udržovali na českém území. Práci je možné diferenciovat na základě rozdílné úrovně žáků.
- Příprava: Každému žákovi nakopírujeme pracovní list (A4) a šablonu (A3). Texty nakopírujeme tak, aby každá dvojice dostala text k nějakému měsíci (v případě většího počtu žáků nevadí, že se budou opakovat).
- Evokace: Vyučovací hodinu začneme diskusí o tom, jaké tradice a zvyky žáci znají, jaké dodržují v rodině, lze se ptát také na konkrétní příklady v souvislosti s daným ročním obdobím (co jsme nyní slavili, co budeme slavit apod.).
- Uvědomění: Žáci ve dvojicích čtou své texty a vybírají z nich 5 informací, které jim připadají nejdůležitější a které chtějí předat spolužákům. Mohou si pomoci hledáním klíčových slov. Využíváme metodu párového čtení. Slova a informace zapisují do svého pracovního listu. Následně každá dvojice představí své výpisky spolužákům (vzájemné učení), kteří si je rovněž poznamenávají, doptávají se.
- Reflexe: S žáky vedeme diskusi, diskusi, jaké tradice a zvyky jim připadaly opravdu nejzajímavější, zda se všechny stále udržují a kterým by se rádi věnovali. Nakonec žáci celý lidový rok ztvárňují pomocí obrázků do šablony kalendáře. Každý měsíc ilustrují pomocí toho, co bylo typické (tradice, zvyky, pranostiky, počasí, příroda).
Texty jsou různě náročné a dlouhé. Lze je tedy diferenciovat dle úrovně a schopností žáků. Žáci, kteří potřebují na práci s textem déle času, by měli pracovat s kratšími texty (např. leden, březen), schopnější a rychlejší žáci, kteří zvládnou větší množství informací, by pak měli pracovat s těmi dlouhými (např. duben, listopad, prosinec).
Protože nemusí žáci rozumět všem informací (např. co jsou to šindele), je dobré jim během hodiny umožnit i vyhledávání informací na internetu (např. na mobilu či školním iPadu).
