Když žáci vědí, že se 5 výsledků musí shodovat se sousedovými, snaží se počítat přesně a případné odlišnosti přepočítat. Pokud má žák svých 9 příkladů hotových může pomoci spolužákovi a tím společně zapracují na splnění. 

Obsah

• pracovní listy: Dělení I., Dělení II., Dělení III., Dělení dvoucif. I. a Dělení dvoucif. II
• každý pracovní list obsahuje tabulky pro do skupiny pro 3 žáky, v každé 9 příkladů + tabulka pro jednotlivce,
• řešení pro učitele.

Způsoby práce

• žáci pracují samostatně s cílem dopočítat všech 9 příkladů a se spolužáky ve skupině najít 5 shodných výsledků,
• jeden pracovní list obsahuje 3 skupiny (A, B, C) 9 příkladů, kde se vždy 5 výsledků jedné skupiny rovná s výsledky jiné skupiny a 4 výsledky z každé skupiny se neshodují s žádným dalším výsledkem. Tuto informaci je možné žákům sdělit, aby přibližně věděli, že jim některé shodné chybí, a proto musí něco přepočítat.
• V řešení pro učitele jsou výsledky, z každé skupiny, které se vzájemně rovnají jsou uvedeny v horní části výsledkové tabulky. Příklady, které se nerovnají jsou odděleny mezerou ve spodní části.
• pro žáky, kteří pracují raději samostatně je určena skupinka: J = jednotlivec, kde se nachází výběr příkladů ze skupin A, B, C.
• Průběh: chci, aby žáci pracovali ve dvojici. Jednomu zadám sloupeček A, druhému sloupeček B. Každý si počítá své oddělení. Doplňuje výsledky a od souseda (s jiným oddělením např. B) si opíše číslo jeho příkladu, který má shodný výsledek s jeho oddělením A). Jednotlivec nemusí doplňovat sloupeček "Stejný výsledek má příklad" protože uvidí které výsledky jsou shodné.
• Obdobně to bude fungovat pro trojici, s rozdílem, že rozdám oddělení A, B a C.
• Kontrola: Můžete na tabuli napsat jen čísla shodných výsledků např.: 1-16-13, když se žáci někde neshodnou, vědí, které číslo příkladu mají přepočítat.