Libuše SudováPrvní díl připravovaného kompletu výuky naší historie - v tomto díle - Zavraždění Václava až po Slavníkovce. Různé formy aktivit. Práce ve skupinkách. Více v popisu níže:
Milé paní učitelky,
navrhla jsem si způsob výuky vlastivědy tak, abych děti zaujala. Nechci je nutit do biflování, mým cílem je vzbudit v dětech zájem o historii a vážit si našich předků.
Tento výukový blok je koncipován jako příběhová hodina vlastivědy, která vychází z materiálu Příběhy naší historie – Přemyslovci . Hlavním cílem není memorování letopočtů, ale pochopení historických souvislostí, vztahů mezi postavami a uvědomění si, že dějiny jsou výsledkem lidských rozhodnutí.
Hodina začíná vyprávěním o prvních Přemyslovcích a situaci v 10. století. Učitel děti uvede do doby, kdy v Čechách vládl kníže Václav, který se snažil vládnout mírově a podporoval křesťanství. Postupně se odhaluje napětí mezi Václavem a jeho bratrem Boleslavem a otázka, jak má být země vedena – zda diplomacií a snahou o mír, nebo silou a rozhodností. V této části je vhodné čtení přerušit a zařadit detektivní úkol. Ve třídě je ukrytý tajný dopis, který napsal přítel knížete Václava kronikáři. Děti pracují ve skupinách, dopis hledají, čtou a snaží se porozumět tomu, co se skutečně stalo. Tím dochází k aktivnímu zapojení žáků a rozvoji čtení s porozuměním.
Následuje badatelská část, ve které děti společně formulují odpovědi na otázky týkající se sporu mezi bratry, změny vlády po nástupu Boleslava I. a pozdějšího vyvraždění Slavníkovců. Učitel doplňuje historická fakta, například o zavedení prvních stříbrných denárů nebo o sjednocování českého státu. Důraz je kladen na pochopení příčin a následků jednotlivých událostí a na schopnost žáků vyjádřit vlastní názor.
Další část hodiny tvoří dramatizace. Žáci si rozdělí role a přečtou připravený text, případně sehrají scénu zavraždění Václava ve Staré Boleslavi. Prožitek situace jim umožňuje lépe pochopit rozdílné postoje obou bratrů i atmosféru tehdejší doby. Dramatizace podporuje komunikační dovednosti, spolupráci a schopnost vcítění se do historických postav.
Výuka přirozeně přechází do výtvarné výchovy a pracovního vyučování. Děti si vybarvují připravené černobílé loutky historických postav, podlepují je čtvrtkou, vystřihují a lepí na špejle. Současně připravují kulisu kostelní brány a vytvářejí jednoduché loutkové divadlo například z krabice od bot. Při výtvarné práci se seznamují s podobou oděvu raného středověku a mohou navrhovat vlastní erby nebo kreslit mince – denáry. V pracovním vyučování si rozvíjejí jemnou motoriku, technickou zručnost a schopnost pracovat podle návodu. (POKUD NECHCETE VYRÁBĚT DIVADÉLKO, MŮŽETE OBRÁZKY VAUŽÍT I JINAK)
Závěrečnou část tvoří loutkové představení jednotlivých skupin. Každá skupina může zpracovat jiný úsek příběhu. Po představení následuje společná reflexe, ve které děti hodnotí, co nového se dozvěděly, jaké bylo rozhodování panovníků a jaké důsledky měla jejich rozhodnutí pro další vývoj země. Tak, jak budeme v dalších hodinách ve výkladu navazovat na další historické postavy, můžeme divadélko rozšiřovat.
Pokud vás má příprava zaujala, sledujte mou následující práci a materiály využijte.
Děkuji za Váš zájem.
L. Sudová - primaúča
